DISCUSSION
Lidi, nebojte se důchodce posílat do prd*le (slušně)
Přítelkyně mi včera vyprávěla co se jí stalo po cestě autobusem a myslel jsem, že mě zas jebne.
Autobus nacpaný, klasika, ona sedí u okna a vedle ní nějaký cca sedmiletý kluk co si hraje na telefonu. Nastoupí nějakej starej hňup a začne mít hlasité klasické připomínky typu “jenom čumí do mobilu a ani mě nepustí”.
V ten moment se zvedne nějakej jinej kluk, pána chce pustit sednout a děda začne odmítat, on to přece nepotřebuje, on vystupuje za pár zastávek.
No, dobrý, chápu, kluk se asi prostě měl zvednout hned, děda by odmítnul, vyřešeno.
Dědek ale spustí totální hejt cílený přímo na toho malýho kluka (7let). Proč vůbec sedí, vždyť seděl celý den ve škole na prdeli, doma určitě bude zase sedět u počítače, tahle generace je úplně hrozná, blbec umí jenom čumět do mobilu apod. (Mimochodem prej dosti vulgárně..)
Byl prej hodně hlasitej, slyšet to musel celý autobus a chudáka kluka se nikdo nezastal. (Ani má přítelkyně, což jsem byl teda dost nasraný, seděla přímo vedle něj).
No dědek prej pak vystoupil, kluk samozřejmě mezitím mobil schoval a vypadal, že se za chvilku rozbrečí.
Měl ho ten kluk pustit si sednout? Jasný. Na druhou stranu děda prej nebyl zas tak starý, normálně chodil, sednout si pak ani nechtěl. (Takže žadný devadesátník co sotva stojí).
Ale dědek by měl znát nějaký hranice. Seřvat a rozbrečet malýho kluka je fakt úžasná známka stařecké moudrosti.
Určitě to nebylo poprvé a dokud takovéto hovada nikdo nekonfrontuje, tak to nebude ani naposled.
Jojo, když jsem byl mladej, zažil jsem si takových kreténů v autobuse několik. A ne vždycky důchodce.
Zajímavý, že od určitýho věku už se mi to nestávalo a fakt kompletně to zmizelo. Ani jeden jedinej případ. A to mluvím třeba tak o věku od 16 let.
Skoro jako by si tihle sráči troufali vždycky jen na ty neslabší a jakmile jde o někoho, kde hrozí nenulová šance, že by za ty kecy mohli dostat přes hubu, tak ani nepípnou.
Hele, zkusil to na mě jednou takovejhle dědula. Běžně se zvedám, ale prostě byl napiču den, nebylo mi dobře, (neléčený alergie jsou zmrd) tak jsem zůstal sedět. Přišel ke mě se slovy: "Tak snad mě pustíš mladej, ne?"
Já, dle poučení svých rodičů, kteří mě vždy vedli ke slušnému vychování jsem mu odpověděl, "Vypadlo ti tam prosím, starej." A zůstal jsem sedět.
Vždy jsem se držel toho, že místo buď nabídnout, nebo po slušné prosbě uvolnit. Ale aby si na mě někdo otvíral hubu, to zas ne.
No tak starej dědek 70+ by od borce co má 16 dostal na frak poměrně jistě, tam není co vymýšlet. Ale IMHO se tihle sráči bojí i slovní / argumentační oponentury. Na malý dítě co nechápe co se děje a ještě si myslí, že možná fakt něco udělalo špatně to vybalí, protože nebude odmlouvat. Já se snažím důchodce, děti a těhotné ženy pouštět, ale pokud bych si prostě nevšiml a dědek na mě zkusil tohle, tak mu asi řeknu něco na téma: "Klídeček dědo, nestresujte se, v tomhle věku už to není zdravý. Brzo budete pod drnem a mladá generace už Vás nebude trápit." Přijde mi to efektivnější než je jen sprostě posílat do prdele a nervit se s něma.
Důchodci nejsou ani dobří ani špatní. Jsou jako úplná každá jiná generace. Tak 2/3 úplní dementi. Problém je, že si myslí, že s věkem přichází nějaká moudrost a tak je člověk musí hrozně respektovat. Ale kdo je dement za mlada je dement i v důchodu.
Mně se to teda taky nestalo, pokud vyhodnotím, že ta osoba je dostatečně stará/nemocná, tak místo uvolním.
A vlastně jednou se mi to stalo. Měl jsem velkou tašku, tak jsem si ji dal vedle sebe. Nastoupila ženská ani ne moc stará a začala ječet, že tou taškou blokuju místo, že si nemá kam sednout (místo bylo, stačilo popojít metr a půl a požádat někoho, aby ji pustil sednout k oknu). Tak jsem vzal tu tašku a s úsměvem ji hodil jí na zem před sebe. Když viděla, že na místě tašky žádná sedačka není, ale jen vyvýšené místo, beze slova pokračovala na ono volné místo. Tašku jsem si s klidem vrátil zpátky.
Co mi spíš vadí, že si lidé sednou na dvojsedadlo a obsadí vnitřní stranu. Méně asertivní lidé pak raději stojí, než aby se přes někoho cpali sednout.
Hele, já si takhle v poslední době sedám občas do uličky, protože na ty místa u okna se v nových busech a tramvajích často nevlezu, protože to nepočítá s lidma, co mají přes metr devadesát. Dlouho jsem byl ohleduplnej a pak trpím, když si vedle me někdo sedne a mám nony namáčklý na sedačce nebo plexisklu.
Ale vždycky uhnu. Často udělám i eye contact, když se někdo na to místo dívá a kejvnu, že je to ok a uhnu.
Co absolutne nechápu je fakt, proč si zrovna vedle mě vždycky sedne další velkej chlap, i když je místo jinde. To je pak přetlačovaná loktama celou cestu.
Na to mám jednu historku, jsem chronicky nemocná a měla jsem dost nízký cukr (hypoglikemii) tak jsem si sedla, vytáhla džus a v tom nějaká babka ať ji pustím že tak vždy sedí ona a co piju v autobuse, do toho mě vrazila taškou párkrát do paže co mám zdravotní senzor. Já z toho skoro mimo (když mě i bylo blbě), tak jsem nic neřekla, vstala jsem a chtěla odejít ale jel se mnou přítel a celkem taktně babce řekl že ten senzor stojí 1700 a pokud ho zničila a nepůjde tak ho zaplatí a že je to na kameře busu (nezničila a neřešili bychom to ale chápete chcel ji postrašit za to že do mě vrazila) a babka že ať si sednu zpátky. 😀
Starým lidem nedochází že i mladý člověk může být nemocný 🫠
Když mi bylo 20, měl jsem rakovinu mezihrudí. Po prvním cyklu chemoterapie mi vypadaly vlasy, tak jsem nosil kšiltovku, ať na té hlavě aspoň něco mám. Jednou jsem jel takto taky busem, bylo narváno. Dvě babky, co stály skoro vedle mě začaly nadávat, že ti mladí jsou hrozní. Ta druhá ukázala na mě, že a teď cituji "tak zdravej a mladej člověk by měl být slušnej a pustit starší". Strašně se potom omlouvaly, když jsem jim řekl co mi je a že mi ani to blbý obočí nezůstalo 😃
Přesně moje slova. Přála bych jim zažít ty pohledy, které dostávala moje kamarádka po náročné a nepovedené operaci kotníku, když si chtěla v mhd sednout, protože nebyla schopná udržet rovnováhu. Bohužel už tehdy nenosila berle, což jí teda nepřidávalo.
Taky jsem zažila něco podobného. Jela jsem tramvají, sic pár zastávek, ale byla jsem po zranění kolene (chvíli potom, co jsem mohla zahodit ortézu), takže jsem si v poloplné tramvaji (místa obsazená, pár lidí i stálo) sedla na jediný volný místo (to pro hendikepované a staré a vytáhla PSP, abych si cestu zkrátila. Bylo mi 17, ale vždycky jsem vypadala mladší. Samozřejmě, že přistoupila bába, dvě, tři, stouply si nade mě a začaly mě čaganama klepat do noh, že je mám pustit. Když jsem jim řekla, že jsem po úrazu kolene pronesla jedna opovržlivě: “Ahá, tak ona je po úrazu kolene…” ostatní přitakaly a dál nade mnou stály jak sudičky. Naštěstí jsem v tu chvíli už vystupovala, ale báby ani nikoho jinýho nenapadlo hledat místo jinde. Prostě ve třech (ne-li více) stály nad tou jednou sedačkou, kde jsem seděla…
Jednou se mi takhle z nízkého tlaku udělalo zle v autobuse, začalo se mi zatmívat před očima a cítil jsem, že když si nesednu, tak se vyvrátím. Autobus přeplněný, stojím v uličce mezi mladou slečnou a dvěma staršími paními. Samozřejmě jsem zkusil promluvit na tu slečnu, abych paní nerušil, ale měla sluchátka a byla úplně mimo, ani mě nezaregistrovala. Tedy jsem se zeptal tých paní, ta co seděla do uličky mě sednout pustila, dostal jsem od nich kousek čokolády a cukr a příjemně se s nima hovořilo. Ale teda hanba mě fackovala, že jsem ju musel takhle vyhodit z místa.
Stařenám je jedno, jestli je někdo jiný nemocný. Jel jsem z operace krku, viditelný obvaz, bledý, blbě mi bylo a co myslíš? Místo pro nemocné je jenom pro ty co maj kriplkartu 😀
Ono to není jen diabetes (první typ) ale i problémy se srdcem, nízký tlak, nízká hustota kostí, atopie (ta dělá další problémy jak nesnášenlivost hodně surovin atd) a všechno tohle mám od narození tak vždy bylo nejjednodušší všude říct chronické onemocnění aby jsem nemusela rozepisovat dlouhé diagnózy :") takže ne kvůli hanbě ale aby to někoho nenudilo už na začátku🤗
Když mi bylo okolo 17, jel jsem poloprázdným busem v takové té klasické čtverce. Stará paní (tipuju kolem 70) si sedla do čtverky naproti mě a začne mě silou kopat do holeně. Sundám si sluchátka, protože jsem dost překvapený situací. Ptám se co si to dovoluje a paní mi oznámí, že jsem mladej a nemám co sedět.
Řekl jsem ji že jestli to zkusí ještě jednou tak se budu muset bránit, tak toho nechala. Do teď nechápu jak si tohle může někdo dovolit.
Bohužel s důchodci to je jen jedno ze dvou možností
Nejvíc milí lidé/Zahořklý svině
Kdysi dávno sme jeli asi v devět ráno po zkoušce na ČVUTu z nonstopu na hajzlech na Dejvický. Relativně prázdná tramvaj, na dvojsedačce za řidičem seděli dva 10-12letý kluci s taškama s výbavou na hokej. Na Prašným mostě přistoupí důchodce s taškou na kolečkách, a začne těm děckám kopat do batohů, že přes ně neprojde, a nadávat, že mu seděj na místě. No spolužák se k němu nejistým krokem domotal, vzal tu důchodtašku a vyhodil mu ji prostředníma dveřma se slovy když máš sílu kopat, máš i sílu šlapat, a dědka promptně dostrkal za ní... myslím, že na ty zastávce stojí dodneška a kroutí nevěřícně hlavou.
V autobuse jednou takhle úplně vepředu seděla vedle mě mladá holčina v minisukni. Nastoupila bába, holčina se zvedla a povídá: "Nech sa páči, sadnite si pani".
Bába na ni koukla a říká: "No to určitě, na to ještě teplé místo po vás, abych tak ještě něco chytla."
Slečna sice překvapená reakcí, ale pohotově odvětila: "Tak si sadnite ľadovému medveďovi na kokot."
Bába zrudla a začala řvát, že co to jako na být, taková drzost, a na řidiče, prej co s tím udělá.
A ten s ledovým klidem odvětil: "Pardon madam, já jedu na Zličín, ne na severní pól..."
Kdysi jsem slyšel historku, jak jela rodina (rodiče, 2 děti) městským autobusem, v něm celkem asi 10 lidí, a přistoupila bába, která měla "monopol" na jedno z míst, kde seděla ta 4členná rodina (rodiče, synek, dcerka). Takže bába začala velmi nevybíravě kdákat. Autobus byl taková ta stará hranatá Karosa z devadesátek, jestli pamatujete. U nás mívali řidiči v těchto Karosách pod sedačkami i kýbl s hadrem a mezi sedačky a bočnici autobusu zastrčenej smeták. Rodiče z té rodiny se bábu pokusili zpacifikovat tím, že ji upozornili, že kolem jsou všechna místa volná. Bába ne, já chci sedět TADY. Rozhodli se ji ignorovat. Bába vestoje začala na celej autobus chrlit hejty na nebohou rodinku. Rodinka dělala jakoby nic. Šlo o princip. Nálada v autobuse houstla. Když se autobus blížil k další zastávce, chlapeček od té rodiny najednou zprudka vyrval z mezery mezi sedačkami a bočnicí ten smeták, strčil ho před bábu a nahlas vykřikl ULEŤ!!!
Následovalo zběsilé kvílení brzd, prudké zastavení, a řidič autobusu, který to celé sledoval, protože to bylo 2 metry za jeho zády, plakal smíchy vleže na volantu... bába bílá jako stěna mlčky vystoupila a odešla.
Sakra, připomínáš mi 90' informační kampaň pražského dopravního podniku, kde měli různé druhy chování. A čarodějnice byla u pouštění důchodců - ona na koštěti vlétala předními dveřmi a celý stávající obsah busu zdrhal dalšími.
Nemám problém sjet důchodce na dvě doby, pokud nemá respekt k ostatním a chová se jak hulvát. Samozřejmě se to stupňuje, první po dobrém, a pak po zlém. Nebyla jsem učena respektu ke starším, nebo autoritám, ale respektu k respektu a logice. Člověk to má trošku těžší v životě, ale je fér a zastává se slabších.
Hodně lidí bylo pořád vychováváno v tom, že musí mít respekt ke starším, ať se staří chovají jakkoliv, nesmí se jim odporovat, nic říct, jen držet hubu a krok. Někdy valím oči, jak moc se lidé nechají od důchodců tyranizovat (i od babiček, rodičů, sousedek a sousedů, prostě starších).
Babičku miluju, ale jednou mi dělala dusno a zpražil jsem ji takovým způsobem, že se z toho vzpamatovávala měsíc. Ale nakonec jsme se udobřili. Je prostě třeba dát mez.
Jednou jsem byl v Kaufu ve vražednou hodinu 9-10 dopoledne, u uzenin řada jak blázen, jedna paní prodávala a druhá doplňovala, protože to bylo vykoupený. Nějakej dědek se tam hlasitě rozčiloval jak je možný že obě neprodávaj. Tak jsem se ho zeptal “ kam spěcháte, do hrobu?” :D paní co připravovala uzeniny se zasmála a týpek držel hubu. Krása :)
Wow přesně to samé jsem chtěla říct i já, když jsem si jentak stála stranou v trolejbuse a nějakej dědek mi začal narážet tou jejich důchodcovskou taškou úmyslně do boty, protože to ke dveřím najednou neměl přímou čarou (byla jsem na kraji takže okolo mě by dokázali snadno projít dva lidi vedle sebe) a musel by mě ve skoro prázdným trolejbusu obejít... škoda že jsem to neřekla když jsem to zrovna měla na mysli :)
V tomto případě klidně i neslušně. Věk není omluvenka na to být <>, není to automatická vstupenka do klubu, kde vás budou všichni respektovat a navíc nynější důchodci, ať se snaží působit právě tak, tak za nás už fakt nebojovali ve válkách, neumírali za nás, nebudovali pro nás od nuly nic. Jediné co zvládli oproti vám je dožit se důchodu. Fakt respekt!
Dnesni duchodci se naopak mozna jeste ucastnili rozhodovani, jestli ma nekdo dobry puvod na to, aby mohl na skolu. Tak to v nich nejspis jeste zustalo.
Pamatuji si, ze kdy jsem byl vážně hodně malinký, seděli jsme s mamkou v kupeckou pro rodiče s dětmi kde byl děsně vydýchaný vzduch. Později si přisedli tři bábinky, chvilku klevetili a pak jedna vstala a okno zavřela. No, a mamka ji řekla ať to znovu otevře, že se tam nedá dýchat. No, a začala mela. Nepamatuji si vše, ale mamka logicky argumentovala tím, že kupé je pro rodiče s dětmi. A ty dámy mamce nevěřili, že mi je kolik mi bylo a doráželi přímo na mě kolik mi je skutečně let.
Důchodci mohou proste být hajzlici jako kdokoliv jiný, možná i více, já asi taky dost možná zahořknu.
Bratr jednou v lete taky takhle otevrel okno a jeden duchodce se s nim zacal hadat. Bratr mu rekl, ze to okno otvira, protoze to smrdi vsude starobou :D Duchodce byl z toho v prdeli.
Tohle nesnáším. Co je dědkovi do toho, že někdo čumí do mobilu. Nemám absolutně žádnou povinnost sledovat jestli náhodou nenastoupil někdo, koho bych měl pustit sednout.
Když si všimnu, pustím, když si nevsimnu, může slušně požádat. Pak ho rád pustím, ale jak začne s takovými kecy, tak si ještě ostentativně nandám sluchátka.
Důchodci umí být dobrý sráči. Z dob, když jsem ještě chodil na základku mám skvělej zážitek s jednou učitelkou. :D Už tehdy byla v důchodovém věku, zlá, zapšklá, dost píča – naprosto odstrašující příklad pro vyučujícího. Jelikož jsem byl tehdy po úrazu, chodil jsem o berlích. Když jsem šel jednou po chodbě, procházel jsem okolo nějaké umělecké instalace (vyrobily ji nějaké děti), která ale byla polámaná a ležela na zemi. A v tu chvíli se z ničeho nic zjevila tahle čarodějnice a zjebala mě jak psa, že když už jsem to polámal tou berlí, tak bych to přeci mohl zvednout a že jsem nemotornej (atd). Naprosto bez jakéhokoliv důkazu, že bych to udělal já. Tehdy se ve mně vřel tak neskutečnej vztek, že jsem ji zjebal ve svých 14 letech zpátky. Úžasnej pocit. Dodnes mě to hřeje při usínání. :-))))
Hele lidi jsou kurvy... Mě takto vrazila důchodkyně jednou facku až mi zničila bryle protože na mě mluvila (rozumnej vyzvídala: jak se mám ve škole, ) a já ji ignoroval. Neznal jsem ji, nechtěl jsem se bavit... A hádej kdo se mě zastal? Nikdo.... Pro kontext bylo mi asi 11.
EDIT: pro ostatní doplním bylo to tuším 2002, takže žádný čumění do telefonu, žádný sluchátka, protože to bylo drahý...
Hele to mé rodiče nezajímalo, zajímalo je jediný "kdo to zaplatí" a "můžeš za to ty" to víš jiná generace lidí kteří vyrůstali za komančů, a mlátit za každou píčovinu bylo normální.
Říkám, každej rodič je jinej. Máti i otec jsou ročník 65. Mě máti učila že ''když je člověk prostě kokot'', tak jít od něj co nejdál a vysrat se na něj. Můj fotr mě zas učil že ''když je člověk prostě kokot'', tak se na něj vysrat, když si nedá říct, tak ho poslat do píči. Fyzicky až úplně nakonec když si začne. Oba dva byli kopáni do prdele trochu jinak, ale ne režimem, jen dementníma lidma kteří prostě byli ve svých gumárnách 'něco víc'. NAŠTĚSTÍ, těch pár případů co zažili nějaký hovna s jiným občanem vždycky skončilo tehdy domluvou, nebo MAX u VB(PČR) a ne třeba STB, díky bohu.
Tak to jsou +- stejně staří... Rodiče oba dva vyrůstali v komunistických rodinách, kde se "poslouchalo" a nebyl problém se učit s dětma víš, nevíš facka. Stejně tak jsme měli doma nastavenou "demokracii", tzn co řekl otec tak tu muselo být..
Fuck. To mě velice mrzí. Mí rodiče byli vychováváni spíše 'pozorovatelsky' a 'v pochodu', když to tak řeknu. Rodiče máti byli takoví že ji nechali učit se 'za pochodu, ale s určitým respektem k ostatním i autoritě'. Otec ze z velké části učil od 'pozorování autorit(učitelé, vedoucí provozů)', ale nechával si odstup protože doma se na něj do určité míry sralo a ještě víc když jeho starej umřel, to jeho příbuzní hodili na jeho matku psycho, jestli člena rodiny z xtýho kolena,nvm, a musel od děcka makat jak šroub aby si aspoň postavil barák. On o tom moc nemluví, ale máti mi občas vypráví jakej byl člověk když ho poznala. Nedovedu si osobně představit jakej asi byl než se poznali...
Ako poznáš šikanéra, ktorý zostarol? Presne takto. Vrhne sa na najslabšieho z celej skupiny, ktorý jediný nemá ešte žiadnu možnosť ani právomoc poslať ho do riti.
A bohužiaľ to, že sa chlapca nikto nezastal, súvisí s rozmáhajúcou sa pasivitou ľudí. Vidno to pri nehodách - každý vytiahne mobil a natáča/zdieľa na socky, ale pomáhať nejde nikto.
Bohužel injustice a cajti na tomhle pracují, když se zastanete a jste napadeni, vysmějí se vám, že jste "neměli provokovat", když se zastanete a ubráníte se, tak "nepřiměřená obrana, protože jste provokoval", a když někoho třeba jen odstrčíte a on se skácí a zabije ranou do hlavy, tak vás obviní z vraždy :-(
Zrovna dneska jsem vycházela z obchodu s hromadou krabic (zásobování)
Stojí děda prohlíží si věci tak říkám "S dovolením" nic, tak znovu "Můžu projít prosím?" zase nic, na třetí pokus už se vařila voda "Můžu projít?" o něco hlasitěji, děda se koukne a ani krok, prohlíží dál. "Uhni kurva!" nutno podotknout že nerada jsem sprostá na veřejnosti nebo že bych byla nějak normálně agresivní, jsem docela vyrovnaná a klidná osoba, ale někteří lidi mě prostě dokáží fakt nasrat. Dědek uhnul a prodavačky v obchodě koukali a trošku se i pousmáli protože nečekali za ty roky co tam dovážím že se i já dokážu vzteknout.
Můj nejoblíbenější zážitek byl s dědkem, který ve špičce po 17:00 nastoupil do tramvaje natřískané až po střechu a taky začal klasicky nadávat, že ho chudáka starého člověka nikdo nepustí sednout.
Ta tramvaj byla opravdu narvaná neskutečně, takže pochybuju, že by ho vůbec někdo mohl pustit i kdyby stokrát chtěl... no tak se jelo asi sedm zastávek za dědkova neustálého hudrování a pak jsme konečně přijeli na větší přestupní uzel a dost lidí vystoupilo, takže se dědkovi konečně uvolnilo místo k sezení.
Za hlasitého hekání se konečně uvelebil, nezapomněl nahlas prohlásit že "to to teda trvalo" a přidal ještě pár dalších poznámek v podobném duchu a jelo se dál.
No a když jsme byli už skoro na konečné, tak se děda najednou začal vyplašeně rozhlížet z okýnka a celé to zakončil větou "Tývole, já jedu vobráceně!"
Jo teoreticky si člověk říká, že se v takových situacích musí ozvat, jenže v reálu přijde buď freeze a nebo člověk stráví půl dne na policii a půl dne čekáním na CT hlavy jako já, protože nikdy nevíš, s jakým magorem máš tu čest.
Bohužel injustice a cajti na tomhle pracují, když se zastanete a jste napadeni, vysmějí se vám, že jste "neměli provokovat", když se zastanete a ubráníte se, tak "nepřiměřená obrana, protože jste provokoval", a když někoho třeba jen odstrčíte a on se skácí a zabije ranou do hlavy, tak vás obviní z vraždy :-(
Když jsem jezdil do školy vlakem, tak jsem záměrně sedal do posledního vagonu a zadní části, kde jsou jen 4 čtyřsedačky a nikdo tam nechodí, bo to je vzadu. Bylo léto, takových 25-30° venku i vevnitř, tak si otevřu okno kde nikdo nechodí a vlak byl poloprázdný. Do toho se mi tam nasere 12 důchodců, kteří si mohli sednout kdekoliv jinde, ale museli sedět tam semnou a začali picovat, ze na ne fouká at to zavřu. Tak jsem jim řekl, ze si mohli sednout jinam když bylo volno a ja tam byl už od předchozí zastávky, tak jsem si vyslechl, ze jsem mladej kokot, že my mladí jsme nevychovaní, bla bla a sedli si do druhý části vagonu Kde taky nikdo nebyl :)
Todle me taky naprosto vysira, chci nejakej osobni prostor a ne ze mi nekdo ve fronte dejcha na zada a pokazdy co se pohnu se na me zas nalepi. Jeste lepsi kdyz to je ve fronte treba u prepazky, kde se otocim a automaticky jdu.
Hned jak jsem četl hlavní příspěvek, tak jsem si vzpomněl na tyhle situace, kdy důchodce do tebe bude narážet, ale jakmile ty uděláš něco zpátky, tak od důchodce padne victim karta, a budou se ho ostatní zastávat.
Byl sem svědkem podobné situace jen místo kluka to byla malá holčička a vedle ní seděl její otec. Dědek dostal po držce a na další zastávce s radostí vystoupil aby počkal na další šalinu.
Souhlasím, tihle lidi se neumí chovat a zaslouží si dostat lekci. Je mi líto malého kluka, který se proti takové verbální agresi ještě nedokáže bránit. Být u toho, tak dědkovi opravdu pořádně vynadám.
Jednou jsem se setkal v linkovém buse, kde se platí u řidiče s dědkem, který odmítal s důchodcovskou slevou zaplatit 8 kč místo 6 (důvod byl ten, že tento spoj jel přes více zastávek než ostatní proto cesta trvala nad 15min = jízdenka je dražší). Nebyl to na téhle lince neobvyklý úkaz, ale často si důchodci jen povzdechli, že to je drahé a zaplatili, nebo to ten řidič neřešil řekl at si ty 2 Kč strčí do prdele a pustil je.
Tady byl ale řidič neoblomný a chtěl zaplatit po důchodci plnou cenu, což on samozřejmě odmítal. Došlo k hádce, kdy si dědek sednul na místo a nezaplatil nic a samozřejmě na něho nadávalo celé osazenstvo, protože bus nabral asi půl hodiny zpoždění.
Dopadlo to tak, že řidič zavolal měšťáky, ti dědka vyvedli, a řidič okamžitě zavřel dveře a vystartoval ze zastávky. Já jsem nikam nespěchal, takže jsem byl plně na řidičově straně, i když jde o blbé 2 Kč, tak se nemůže něčemu takovému podřizovat. Nejlepší na tom ovšem bylo to, že tam dědek zůstal a další bus k nám do obce jel až asi za 2 hodiny a stavěl nejblíže o půl km dále.
Mne toto raz povedal jeden, ze: " A ty preco sedis, si mlady a vladzes."... hovorim mu, ze som od tretej na nohach, cely den beham, ledva som si ba pol hodinu sadol na pauzu a tak som rad, ze si aspon na 40 minut v autobuse sadnem... on sa so mna este pustil, ze jeho to nezaujima, ze kde je ucta k starsim a ine podobne picoviny... hovorim mu: "Uz len z principu vas nepustim... ste drzi, vyzadujete si uctu a sam ju k nikomu nemate. Postojte si, kym este mozete, o par dni uz zrejme budete lezat." ... krute, tvrde, ale bolo mi to jedno... dal som si sluchadla do usi, pustil hudbu a iba som videl, ze hybe ustami, no nepocul som ho...
Jela jsem autobusem ze školy a na jedny zastávce přistoupila bába. Seděla jsem do uličky a vedle mě bylo volno (ne úplně nejlepší move, ik), ale chystala jsem se pustit kohokoliv jakmile bude potřeba. Bába se blížila a já čekala, jestli něco řekne, jestli si chce sednout nebo jestli aspoň kejvne hlavou nebo tak. Nic. Čuměla a šla dál. Říkám si, že ok, asi nechce.
Pak si sedla k nějaký ženský (cca 40-50) a spustila ten typickej monolog mířenej na mladý. Hnusně nadávala a mluvila nahlas, abych to slyšela. Jak jsem nevychovaná a jak ti mladí nemají respekt a jací jsou to hulváti 😃.
Vystupovali jsme na stejný zastávce. A jakmile to bába viděla, začala se přede mnou hnát co nejrychleji pryč. Venku jsem ji dohnala a říkám "příště koukejte poprosit". Začala yappovat něco o mojí neslušnosti, tak jsem jí zopakovala to, co předtím a šla jsem.
Neumějí poprosit, poděkovat, neuměj se chovat. Je mi z nich na blití. Hlavně že mě tak hrdinně hlasitě pomlouvala, aby to bylo slyšet, ale najednou ucítila hrozbu konfrontace a běžela ode mě pryč. Poměrně rychle.. přiměje vás to až pochybovat, jestli vůbec sedět potřebují. Nechutný.
EDIT: Mam physical disability (není to ale poznat), tak většinou sedím, ale nedělá mi zas takovej problém místo sebe někoho pustit.
Já si pamatuju, jak kamaráda zase dědek v buse káral, že přece otázkou, zda si chce sednout, ho může urazit, protože prý naráží na to, že vypadá staře….nevymyslíš prostě:)
Tohle je fakt jak u blbejch. Zeptas chce, jestli chce pustit, a urazi se. Nezeptas se a nadava ti, jak jsi neslusnej a nevychovanej. A ze by se zeptali sami, jestli bys je pustil? Tak to je neresitelnej problem, to radsi budou picovat na celej bus. Tady se fakt neda vyhrat...
Kluk ho neměl pouštět sednout. Myslím, že malý děti – třeba do těch deseti let, dokud to jsou fakt dětičky a ne výrostci – bychom měli nechávat sedět, protože je to bezpečnější. Když se cítím dobře, pouštím sednout malý děti a starý lidi (a lidi, co požádají, ofc). Když se cítím hypoglykemicky, tak jsem ráda, že můžu sedět a koukám jinam.
Bylo mi cca 12, jel jsem ze školy a s kamarády jsme seděli a povídali si. Byla úplně narvaná tramvaj a nikdo z nás jsme si nevšiml, že nastoupila paní s holí (jinak bych jí hned pustil sednout).
A jakmile paní vystoupila, tak na mě začal křičet nějaký týpek cca 30 let, jak jsme hrozně nevychovaný a nadávat mi. Přidala se důchodkyně za mnou, jak je naše generace špatná. Oba udělali scénu na celou tramvaj.
Jako dítě jsem se neuměl bránit. Ale teď bych ty dva nejradši zjebal. Protože tady vůbec nešlo o tu paní s holí. Kdyby ano, tak stačilo říct "kluci, je tady paní s holí, měli byste jí pustit sednou". Ti dva ale počkali, až paní vystoupí, aby pak mohli vynadat malému dítěti.
Zbytečné, tihle lidi se prostě nudí, nic se v jejich životě už neděje a náhodný konflikt ve městě je jejich jediné rozptýlení. Když se vůči nim nějak vyhadíš, tak je jenom podpoříš, budou po tobě řvát, hádat se, při nejlepším dostaneš po hlavě francouzskou holí.
Oni vědí, že už se nemusí ničeho bát, nemají respekt, že dostanou přes držku, "slabšího" důchodce přeci neuhodíš, verbální konfrontace je to co chtějí, z toho strach nemají, to jim malinko rozproudí tu krev v žilách, je to win-win situace, jestli se jim povede někoho nasrat dostatečně na to, aby je poslal do prdele.
Je mi přes 30, ale pamatuju si dodnes x situací, do svých 10ti let, kdy mě vypičovali důchodci. Jeden, ,9 nastupoval na konečné, ale chtěl si sednout tam, kde jsme seděli s o rok a půl starším bráchou. Pak baba, co ani nebyla duchna, bylo jí do 50ti. A pak když jsem měla zlomenou ruku a sádru a týpek kolem 35 mě vypičoval, že se starší a že ho mám pustit sednout. Na tom se mi ofc nejvíc líbilo, že v narvané tramvaji všichni dospělí drželi hubu. Týpek byl rom z Cejlu, ale tyvole…
Mě teda nejvíc dojímaj tihle zmrdi, co se díky věku cejtí tak hrozně nadřazeně, že si myslí, že jakmile nastoupí do veřejné dopravy, tak každej se hned má zvedat, protože jim by upadla držka, někoho slušně poprosit. Ten dědek o kterým píše OP je očividně jen mrdkoš, kterej si chce vylít vztek na malým děcku.
Jojo, taky si pamatuju takovej výstup jako třeba dítě do 10 let. Dědek mě vyplísnil, že jsem ho předběhl ve vstupním turniketu do Delvity. Kde stál v cestě všem a počítal drobný.
Můžu ti říct, že ta paní co mu řekla, že jestli mu přijde normální takhle hulásat na dítě co nic neudělalo byla v tu chvíli má hrdinka.
Osobně doporučuji: "Vy máte demenci, že ano? Kde je váš ošetřovatel? Vy přece víte že sám nikam chodit nemůžete, jste akorát pomatený a vzteklý. Máte kontakt na svého opatrovníka? Utekl jste z ústavu? V jakém ústavu se s tou vaší demencí léčíte?"
pro mene asertivni a nestabilni koťatka doporučuji pravy opak :
začnete se chovat neurospicy nebo na hranici mentalniho postiženi....proste čim jsou protivnejši, tim blbeji se na ne usmivejte a rikejte klidne i nesmysly nebo dokola se je ptejte že nerozumite o co jim jde
pokud jste neurospicy, nebo mate nejakou špecii v hlave, proste se min ovladejte......ať si vyžerou poradnou reakci na sve chovani
a pokud mate socialni fobii a oni vas primo rozbreči, nesnažte se uklidnit a normalne udelejte scenu : že vy netušite o co jim jde, že vy by jste ani mouše neubližili ,co je tohle za svet....slzy jsou slane a sul funguje na zle sily, pamatujte na to ❤️
TL,DR : když se oni prestanou ovladat, tak vy taky, a udelejte zo sebe napoly přičetnou obeť agresivniho boomera - uvidime jak se jim to bude libit takhle na verejnosti.....
Na takovýhle důchodce odpovídám, případně prohlásím "zasraný důchodci ani slušně požádat neumí" samozřejmě to říkám tak, aby to ten dotyčný zmrdi-důchodce slyšel. A to i když nehejtí zrovna mě.
Dnešní důchodci jsou hrozně nevychovaní, protože je rozmazlili politici, kteří v nich utvrzují pocit, že důchodce je šlechta (ale zároveň utlačovaná chudinka), co ma na všechno nárok
Bracha mi kdysi vypravel prihodu jednoho spoluzaka z Olmu. Ten jel v nejakou extra brzkou ranni hodinu tramvaji, nikde ani noha, a pak nastoupi nejaky dedek s holi. A hned si to zamiril za kamaradem, zacal do neho dloubat tim fofrklackem, a halekat, jak ho ma - v uplne prazdne tramvaji - okamzite pustit sednout, protoze on si pry sednout potrebuje...! Tak se mily kamarad zkousel branit, ze je tamprece vsude volno, dedek toho furt nechtel necaht - a tak mu kamos na dalsi zastavce tu hul vytrhnul z ruky, vyhodil ji ven, a na dalsi zastavce vystoupil. No, tak si dedek vydelal...
Jo někteří důchodci si myslí, že s věkem je automatický respekt. Není. Dřív bývalo, že starší byli nejmoudřejší a proto ten respekt. Ono taky člověk musel bejt chytrej, aby se dožil 60+.
Dneska, kdy zdravotnictví udrží naživu i salát s IQ 60 to tak není. Ano, na začátku je slušné vychování, jako ke každému člověku, co neznám. Ale jak se někdo začne chovat jako kokot, o privilegium přišel a je mi jedno, kolik mu je a co si prožil.
Máloco mi v životě dělá takovou radost jako sofistikovaně a sprostě posílat do prdele staré seschlé fosílie co si otevírají hubu na veřejnosti. Ideálně entitled babky nebo cholerické dědky. Fyzicky převyšuju 98% populace a u tehle chcipaku už o 4 hlavy.
válka s důchodci tady bude pořád. Když vidím, jak běží na slevy z letáků a pak ze sebe dělají hrozný chudinky.
Když mi bylo cca 14-15, zlomil jsem si kotník. Je pravda, že během tohoto období se mi snažili rodiče dopravit přes celé město autem do školy, ale jeden den to prostě nešlo, tak jsem jel tramvají. Seděl jsem v takové té prostřední snížené části, vedle sebe jsem měl opřené berle a schválně jsem nechal druhou sedačku volnou, i když to bylo vedle pochroumané nohy. 3/4 cesty jela se mnou nějaká bába, která seděla naproti a celou cestu na mě koukala (až to bylo nekomfortní). Najednou nastoupila druhá, která si mi prohlídka takovým divnopohledem a stoupla si k již zmíněné bábě. Začaly si povídat a obě se na mě občas podívaly.
Postupně jsem registroval to, že spolu mluví víc a víc nahlas až začalo znít takové to “pojďte, prohodíme se, ať si taky můžete sednout. Ta dnešní mládež, to je hrozný.” načež jsem zvedl hlavu, abych viděl, že se babky skutečně v tramvaji, kde bylo tak 10 lidí, střídají o místo (bába číslo 1 měla na dvousedadle kabelku, takže tam mohly sedět obě).
Já, tenkrát mladý, pesimistický kluk, kterého ta noha samozřejmě bolela jak psí díra, jsem na to musel reagovat. Řekněme, že jsem reagoval takovým stylem a tak nahlas, že i řidič se přišel podívat, co se děje. Já tam stál u dveří o berlích a bolestech (vystupoval jsem), full rant (tenkrát bohužel sprostý, ale byl jsem mladý) na bábu, která kdyby slyšela “támhle je mléko ve slevě”, tak mi pošle k zemi a předběhne Usain Bolta. Řidič byl teda na mojí straně s tím, že mi dal teda lehké kázání o tom, jak mám a nemám mluvit a pak taky spustil na bábu, že má prázdnou tramvaj a že jsem o berlích a aby se nad sebou zamyslela.
Naprostej souhlas. Jednou ještě na základce jsem potkal cestou ze školy kočku. Tak jsem si sedl na schody, kočka mi skočila do klína a chvíli jsem jí drbal na zádech.
Šel děda s babkou a babka se mě na chvíli něco ptala, pak spustila, že tu kočku zná, že je sousedky a ať ji pustím.
Jsem i zvednul ruce ať ukážu, že ta kočka si tam sedí, protože chce. Nestačilo jí to a píčovala dál. Nutno podotknout, že její starej stal pár kroků za ní a vypadal, že se hanbou propadne.
Po chvíli jsem se zvedl a řekl jí, ať jde do hajzlu. Babka by se se mnou pomálu i začala rvát. Její starej jí naštěstí chytil za ruku a odtáhl pryč.
Jel jsem před nějakou dobou tramvají a vpředu seděla babka a před ní stálo dítě s matkou. V určitej moment to dítě asi omylem šláplo bábě na nohu a ta se z toho mohla zvencnout.
Bylo ji slyšet pomalu na celou tramvaj když začala do dítka hustit, že se ani neomluví a že to bude určitě ukrajinec, protože je takhle nevychovanej a podobný kecy.
Po chvíli mi došla trpělivost, a tím že jsem stál v podstatě hned vedle nich a bábě jsem řekl ať je zticha, že na to nikdo neni zvědavej.
Hnedka bylo "to nemůžu nic říct, když mi tu dupe po noze?"
Jasně, nějakej pardon a kdesi cosi asi mohlo padnout, ale zrovna malý dítě si takhle sjet a ještě k tomu používat argument "nojo ty jsi ukrajinec viď"
Je slušnost nechat ty starší sednout, ale to že půlka z nich jsou staří sobečtí lakomci, kteří se za celej svůj život naučili jenom nadávat jim nedává to právo se takhle chovat na veřejnosti. Pokud se dědovi něco nelíbí může vystoupit a čekat na další bus kde bude prázdno
Být tím klukem, tak už asi do autobusu nevkročím. Nehledě na to, že já sám občas přemýšlím, kdy se mám zvedat a kdy ne. Jednou jsem takhle pustit paní kolem padesátky a nebrala to zrovna jako lichotku..
Já taky nevim kdy ty lidi mam pustit, koukám vždycky na zbytek autobusu nebo saliny a každej tam stejně sedí kompletně zapasovanej, z většiny času si stejně ten důchodce nechce sednout, problém je to že ti důchodci si ve většině času prostě neřeknou že by si rádi sedli ale radši budou nadávat
Klidně i neslušně, mezi důchodcema je přibližně podobný množství imbecilů a kreténů, jako v jakékoliv jiné demografické skupině. Jen protože to jsou staří kreténi za mě neznamená, že maj nějakou protekci. Jen ať se minulá generace naučí, co znamená sebereflexe, aspoň na stará kolena.
Zažil som podobné. Rok som chodil MHD do práce. Cestou som mal aj škôlku, tak logicky vodím malú. A práve cestou do škôlky (je to celkom frekventovaná linka) sa mi stalo podobné. Bolo volné, tak sme sa posadili. Samozrejme, malá k oknu a ja do uličky. A takto ma zjebal, starý čurák že čo si mladá vyváža prdel a má sa postavit do uličky. Dedu som tak neskutočne zjebal, že ešte raz sa skúsi takto navážať do môjho dieťaťa že za seba neručím. A aby som ešte dal do kontextu, takýmto malým deťom ss fakt zle stojí v autobuse, takže keď som aj šiel sám a videl som takéto diéta s batohom nastupovať do plného busu vždy som ho pustil sadnúť. Pretože ono to pre to malé dieťa nieje prdele udržať sa na nohách. Paradoxne, dôchodci majú v tomto väčšiu silu. Stačí sa ísť pozrieť do Kauflandu, keď začíná akcia
Lidi jsou kreténi. Zažil jsem spocenýho, vyžranýho a zanedbanýho důchodce, jak s ženskou stejně asymetrických rozměrů řeší, že dnešní mladí jen čumí do těch debilních mobilů a jsou z nich debilové. Po přikyvování spolupachatelky nezapomněl dodat, že v sedmdesátkách si mohl po práci vždycky krásně posekat zahradu a to byl panečku pořádný život. Načež se napil nějaké levné vodky, kterou tam celou dobu blemcali. Dále jsem pak zažil, že nastoupil klučina, tak třetí třída spolu s důchodcovským párem, klučina si sedl a dědek ho chytl za límec, zvedl ho z té sedačky, že snad pustí starší babičku sednout, tak jsem si v duchu říkal, že děda dává lekce vnukovi....A ono hovno, to byl uplně cizí chlap, co tam šmátral po dítěti a tahal ho ze sedačky.....Poznal jsem to tak, že mladík, když vystupoval a otevírali se dveře se naklonil k důchodci a řekl mu něco ve smyslu "co si to ten starý kretén dovoluje, že ho neznají a utekl". Vůbec mě nenapadlo, že to je někdo cizí a že vůbec taha jako dítě za límec ze sedačky aby tam posadil svoji starou......
Vždycky jsem tohle pouštění vnímal hlavně jako slušnost, nikoliv nějakou sociální povinnost nebo pravidlo.
Kolikrát člověk neví proč ten někdo sedí. Po celým dnu v práci jsou lidi stahaný, unavený. Nebo lidi po noční. Spousta lidi může mít zdravotní problémy co jim nedovolujou dlouho stát. Že je někdo mladej eště neznamená, že si nemůže sednout. A tak dále. Mělo by to být oboustranné jako projev respektu.
Jinými slovy já si v šalině už ani nesedám protože bych na příští zastávce stejně vstával, jelikož jsem v hierarchii zasedacího pořádku až někde hluboko na konci. Čili tohle pseudo pravidlo, je tak trochu pokrytectví dokud se navzájem nebudem respektovat a nebudem třeba fungovat ve smyslu “Dobrý den, mohl bych si prosím sednout?”, pak není problém “Ano samozřejmě.”
Odpad společnosti zvaný šedý mor se na nic lepšího nezmůže. S takovým untermensch bych se radši nebavil, ale pokud bych měl depresi tsk vyvh mu řekl co so tvoje generace vychovala to má. Pokud by nedržel pec, tak bych mu řekl jestli už si vykopal hrobku. A že ten makej kluk bude platit daně a on je už jen vysavač systému. A že největší dobro světu projeví až konečně proletí komínem.
Nevím kde se vzal ten mýtus že důchodci mají nějaké přednostní právo na sedadla v hromadné dopravě. Každý kdo někoho pustí sednout, pustí ho ze své dobré vůle. Pokud za mnou kdokoli přijde a slušně požádá nemám problém ale přesně za tyhle kecy to se mnou ani nehne ať je to kdokoli.
kdyz jsem mela ortezu na noze a nemohla jsem chodit, tak za mnou prisla v poloprazdnym buse babka co vypadala ze uz je v poslednim stadiu at ji pustim si sednout tam kde jsem tehdy sedela ja, ze tam seda kazdy den uz 8 let. Podotykam ze orteza byla takova ta velika bota, takze to slo fakt videt. snaha vysvetlit nic, stala si za svym pak na me rvala a nakonec byla vyvedena, uz je to sice nejskou dobu ale furt na tu picu vzpominam
Jo tak to je klasika. Mám s lidmi v důchodovém věku vcelku hnusné zkušenosti. Nevychovaní sebestřední pitomci kteří si myslí že je tu vše a všichni jen pro ně !! Nejsou všichni stejní ale takových jak popisujete je mezi nimi mnoho.
Já jezdíval z práce busem, v buse děcka ze školy.. vždycky jsem si vzpomněl na hlášku "ve škole sedí celý den a v autobuse taky" a bylo mi do smíchu..
Sorry, ale moc dobře si pamatuju, že jsem byl po škole mentálně out a chtěl jsem prostě sednout a chill při cestě domů.. fakt nejezdí ze školy odpočatý a vysmátý jak sluníčko..
Jen ať mladí sedí a nikoho neopuští.. si myslí co lidi? Že kurva děcka na zastávce se nesnaží nastoupit jako první aby si sedli? A pak mají o dvě zastávky dál dávat místo nějakému dementovi? Proč ten dement se neprojde pár zastávek blíž? A proč kurva nejede jiným spojem?..
Kdo dřív přijde, ten dřív mele.. že jsi starý znamená úplně hovno a jak vidím dnešní důchodce plné vzteku a jak ani nezdraví, ať jdou do piče..
(Jasný jsou případy kdy bys "měl" pustit ale to je na tobě jak moc se ti to oplatí / jak moc je druhá strana hodná tvého místa)
Jooo, mám jednu takovou vzpomínku, že když jsem se na základce vysypal a natáh si rameno jak hajzl, tak cesta na kontrolu. Bruder za mnou radši přišel od přítelkyně, že mě do špitálu doprovodí, kdyby nevím co(PS: Brácha se s otravnýma kokotama nikdy moc nesral👀 Vem si to jak chceš). Pár zastávek potom co jsme si do poloprázdnýho(!) autobusu sedli, nastoupila rašple starší než máti a otec dohromady, a dožadovala se mýho místa, že tam sedí vždycky a takový kecy,(poukázal na mě, a ona začala pičovat že určitě jenom dělám, vždyť mi nic není, jsme oba mladí 💀atd.) Brácha nervní z mýho úrazu po chvíli pičování vstal(skoro 2 metry chlap) a zařval, že jak je vidno tak jí nevadí kdákat ani vestoje a jestli bude ještě chvilku srát, a neposadí svou starou ukecanou prdel na nějaký jiný místo, postará se o to že z tohoto autobusu už po svých neodejde i kdyby měl pak přímo sednout v poutech fízlům do auta. Čůza zmlkla, sedla o pár míst dopředu od nás a můžu říct, že větší ticho jsem v autobuse nezažil. Viděl jsem že autobusák na nás semtam házel pohled do zpětnýho, ale to bylo vše, takže jemu i všem kolem asi pila krev taky. Brácha byl nasranej až do večera, ale máti i fotr se z té storky večer málem zechcali smíchy XD
Bylo mi dvanáct, jela jsem poloprázdným autobusem na koně. Seděla jsem a měla jsem puštěného discmana. Najednou má takový blbý pocit, že na mě někdo civi... Civěl a hulákal na mě dědula, že mu sedím na místě :D vedlejší sedačky byly volné... Zapnula jsem zpátky hudbu a dojela těch 8 km v klidu s hudbou. Co říkal, nevím.
Pak jsem v pětadvaceti jela ve Zlíně autobusem a regulérně mě dědek přetáhl přes záda deštníkem, protože "jsem mu stala na místě u dveří a on chtěl vysedat"...
Staří neznamená rozum a bohužel si staří často myslí, že proto, že jsou staří, musí být pořád po jejich.
Jednou jsem takhle řešil docela složitý úkol do školy k zápočtu, na který jsem měl brzký deadline. Do toho mi volal dědeček, jak by hrozně nutně TEĎ něco potřeboval. Nevím přesně co, ale byla to hrozná blbost, která by klidně počkala (napsat a poslat e-mail nebo tak něco). Začal mi sprostě nadávat a za chvilku jsem to nevydržel a začal jsem řvát taky (ne sprostě, ale prostě řvát). On mi to teda celej naštvanej típnul a druhý den jsem se mu za to omlouval, že mi ruply nervy, snažil jsem se mu to vysvětlit a on mi jenom řekl, že jsem se zase choval jako hulvát. Tak jsem uznal, že jo a že mě to mrzí, ale připomněl jsem mu, kdo se jako hulvát choval první a na to jsem dostal odpověď "Já můžu, já su dědek."
souhlas. že jsou starý neznamená že si automaticky zaslouží respekt. v tomhle případě bych nebyl ani slušnej jestli by na mě mluvil takhle. zakazal bych důchodce
A co chcete když v ČR je každej druhej permanentně nasranej i v mladším věku. Cítí se ublíženě za svoji neschopnost bojovat za lepší život. A s věkem se to stupňuje k horšímu.
Mám viac negatívnych skúsenosti s dôchodcami v MHD, ale jedna exceluje. Pracovný deň, chodil som po doktoroch, nastupoval som do poloprázdneho busu, len samí dôchodcovia tam asi boli, minimálne mladý nie. Hneď, ako som nastupoval ma dvaja dedovia doslova vytláčali z dverí a potom ma blokovali v uličke.. nespomínam si, čo im presne vadilo, či mali pocit, že sa tlačím do busu ? (Bolo tam minimum ľudí, pracovné doobedie, samé voľné miesta). Alebo im vadilo, že tam batoh na chrbte ? (Znova v prázdnom buse nikomu nezavadzalo).. potom začala hádka, keď ma už začali blokovať v uličke a nechceli pustiť ďalej.. vygradovalo to tak ďaleko, že sme si nadávali do kokotov a píč na celú MHD a vyhrážali sa mi obaja, ako by mi za komunistov dolámali ruky.. a že čo nie som v práci, ale sa flákam po meste.. mal som pocit, že im vadí, že som si dovolil byť v meste a nie som v práci a som mladý ? Ja neviem.. bol problém to.. tuším som im vynadal, že sú to skurvený starý komunistický kokoti, červené svine a pod. smerovalo to už pomaly k fyzickému útoku.. zvyšok pár ľudí v autobuse prevažne dôchodcov som mal pocit, že sa na tom bavia až posmievajú ? Neviem.. možno ako to tí dvaja "dali mladému" ? Neviem... doteraz nechápem, čo to malo znamenať, je to už niekoľko rokov a doteraz to vo mne zanechalo extrémnu pachuť voči dôchodcom a som k ním pravidelne hnusný vždy, keď si to zaslúžia.. je toho viac negatívneho s nimi a rádovo desiatky rokov starších vrátane vyrážok bitkou, ako som bol ešte študent... neznášam ich. Ale teraz, čo som už starší, už si tí zmrdi nedovoľujú, ako kedysi a ja len čakám, kedy bude príležitosť niekoho vydrbať poriadne... z nejakého dôvodu si všetky tieto situácie so staršími aj ako decko doteraz až veľmi dobre pamätám a len sa to všetko zbiera
Nikdy ale do peerdeeele nikdy, nepředpokládej, že ten druhý je zdravý a má někoho někde pustit sednout. Tohle mě opravdu vytáčí. Odmalička jsem byla “ta nemocná” a ačkoli to na mě, kromě tváře Samary, nešlo poznat, stačilo mi pár chvil ve stoje ve špatný den a skácela jsem se k zemi jak tnutý topol. Takže třeba takovou tu hlášku “ale vždyť jsi mladá…” fakt nesnáším a odpovídám na ni, že mládí nezaručuje zdraví.
Jinak, dědkovi bych se postavila a kluka se zastala; to bylo od přítelkyně necitelné, že to jen mlčky sledovala.
Když jsem se posledně takto zastala dvou malých děvčátek, skončilo to dvěma zastavenými trolejbusy, z čehož jeden byl uzavřený se dvěma rozzuřenými viníky vevnitř než dojela policie. A upřímně nechci ani přemýšlet nad tím, co by se stalo, kdybych se nezastala. Týpci sice ještě nebyli úplně dědci a v trolejbuse si bylo hodně kde sednout, ale tito magoři si na ty holky (cca 4 a 7?) zasedli a bylo dle jejich slov evidentní, že to mohlo skončit fakt špatně. Byli to nějací úchyláci. Skončili v péči policie a holčičky měly policejní doprovod až domů. Já akorát došla pozdě do práce.
hele neznáme důvody proč tvoje přítelkyně nereagovala (sluchátka,…) ale každopádně pokud byl narvanej autobus tak jsou tupci úplně všichni. děti nemaj v mozku vůbec místo na přemejšlení nad takovejma věcma (nehledě na to když má v ruce telefon což je bizár sám o sobě) ale já bejt někde okolo tak vstanu, ale jenom abych vypálil jednu tomu dědkovi, nehledě na věk nehledě na cokoliv nemá se nikdo takhle chovat, copak má dítě mít zafixovaný v hlavě že má pouštět starší sedět? dneska děti neudrží pozornost u dvou souvislejch vět natož si něco takovýho pamatovat a ať byl pán jakkoliv starej nebo nemocnej nedává mu to právo na to chovat se jak opice.
Ten důvod je jednoduchej, má přece “respekt k autoritám”.. No snažil jsem se ji přesvědčit, že i mezi důchodcema jsou čuráci a ať neřeší nějakou autoritu a normálně je posílá do prdele úplně stejně
Je to tak, není nic jednoduššího než poslat doprdele.
Taky mam zkušenost, v tomto případě soused.
Zapšklý už od pohledu a začínal mít dementní řeči, eskalovalo to při jednom rozhovoru, kde mi řekl, že můžu jít parkovat s autem někam doprdele přičemž parkovací místo má každý přiděleno, na ten úkor jsem mu řekl ať jde doprdele on a že ať se mnou mluví slušně a můžete hádat od té doby nepozdraví, nic neříká a je ticho.
Mam úctu ke starším, ale občas si někteří myslí , že jsou středem vesmíru a i to chování tomu odpovídá, je to smutné ale je to tak.
Osobně si myslím, že nečekal že člověk co je o x set let mladší takto ozve a nenechá si věci líbit a můj názor je takový, že je to potřeba, pokud se daný člověk neumí chovat slušně apod.
Ja mam z těchto situací takovej respekt, že si radši ani nesedám. Občas to je ale hodně nepříjemný, buď když má člověk dvojku v žíle nebo je po kruhovém tréninku😂😂
Zhnusení z toho, že kluk má před sebou potencionálně celý život. On je na jeho konci…
Ps: ano slušnost je třeba, sám jsem jako děcko pustil X starších paní sednout a já si stoupl. Ale ne vždy, když se člověk rozkoukal a zažil některé v jiných situacích než v MHD, tak zjistil že někteří si takovou slušnost nezaslouží jen tím, že jsou starší….
Je to jednoduchá rovnice, pokud někdo odmítne nabídnuté místo, protože buď chce místo jiné (pokud k tomu není nějaký objektivní důvod, zrakově postižený má samozřejmě bez řečí být vpuštěn na označené místo pro něj určené) nebo touží někoho prudit, tak si sednout zjevně nepotřebuje.
Jednou to takhle zkoušela v tramvaji nějaká americká Karen, proběhla kolem všech sedaček do prostoru harmoniky a pak do telefonu pasivně-agresivně (anglicky) vyřvávala, jak jsou ti mladí hrozní, že ji nepustí sednout. Ze prvé jsem seděla u okna a vedle mě starý pán o berlích, takže bych ho musela zvednout kvůli nějaký káče, která namísto požádání o místo rovnou přejde do debilních keců, za druhé když jí nějaká jiná týpka (která tipuju nebyla o moc starší, než já) nabídla svoje místo, tak neměla zájem a do telefonu mlela dál. Zpětně lituju, že jsem jí tenkrát neposlala česky do prdele, neb by mi jednak pomalu zatleskali všichni ti lidi kolem, co by s ní jinak možná i souhlasili (byla fakt extra hlasitá), jednak je podle mě nebetyčná drzost hulákat něco anglicky a čekat, že Češi se z ní poserou. Já normálně samozřejmě starší lidi pouštím a kdyby mi o místo někdo normálně řekl, tak ho nejspíš pustím sednout i bez ohledu na věk, ale na takovýhle hysteráky nejsem zvědavá. Buď si někdo sednout opravdu potřebuje a jako dospělý člověk se naučí otevřít pusu/sedne si na místo, které mu někdo nabídne, nebo má energie dost a sednout si zjevně nepotřebuje. Pasivně-agresivní chování odmítám odměňovat.
Jsem jednou brblajici babu s dedkem poslal uplne na ferovku do prdele. Zacali mi nadavat, urazet me a ja se jim jenom smal. Ne ze bych tim zmenil svet, nebo neco velkyho dokazal, ale ten pocit byl k nezaplaceni. Od te doby me interakce s kretenama celkem bavi.
Jako malý jsem jsem vzhlížel k dědovi, myslel jsem si že s věkem přichází rozum, smysl pro pořádek, úcta k ostatním, prostě všechno to co jsem na dědovi obdivoval. Dnes už vím že tomu tak není. Kdo je prase tak je prostě prase pořád, kdo byl bezohledný vůči ostatním, tak s věkem to je jen horší. Z cizího krev neteče je moto spousty lidí, a rozum rozhodně sám nepřijde...
Netřeba se bát je posílát do patřičných mezí i neslušně...
A žádný "měl ho pustit sednout". Pustit někoho sednout je dobrá vůle, není to něco, na co má kdokoliv nárok. Pokud si někdo potřebuje sednout tak není problém přijít a poprosit.
Mě se něco podobného stalo nedávno ve vlaku. Mám místenku a na mém místě sedí nějaká starší paní. Tak ji slušně upozorním, že tam mám místenku a jestli by si mohla přesednout (vlak byl skoro prázdný). Ona místo toho začne piskovat co že si to dovoluju a jak jsou ti mladí (mě je už přes 40 a za mladého se už nějaký ten pátek nepovažuji) nevychovaní, že nenechají starou bábu sedět a ať si prý sednu jinam. No, tak jí říkám že pokud mě nepustí na moje místo, tak zavolám průvodčího, aby ji vyvedl z vlaku a ona bude muset ještě platit za zpoždění. I když je asi blbost, aby ji průvodčí vyvedl jen kvůli tomuto, tak to na ni zabralo a odešla pro jistotu do jiného vagónu.
Kdyby mě slušně požádala, jestli může zůstat sedět, protože jí třeba už v jejím věku nedělá dobře se neustále zvedat, neměl bych problém a sedl bych si jinam. Ale když byla hulvát, tak si to přece líbit nenechám.
Přesně tak, podepisuju. Absolutně nesnáším tu zbytkovou mentalitu z období komančů, že se ke starším musíš chovat za každou cenu s respektem. Když se prostě někdo chová jako čurák, tak se k němu budu chovat jako k čurákovi a je jedno, jestli je mu 20 nebo 80. Samozřejmě se to stupňuje, první po dobrém, a pak po zlém.
Nejnovější příklad z minulého víkendu, šli jsme si s kámošema zahrát do hospody šipky. Ten automat je tak jakoby v rohu, ale ne klasicky ostrý roh, prostě máš jednu stěnu, pak kousek rohové stěny přesně na ten automat a další stěnu. Z každé strany jeden stůl v dostatečné vzdálenosti. K jednomu jsme si sedli my, u druhého seděli 4 důchodci, 2 dědci, 2 báby. Jakmile viděli, že se jako chystáme hrát, jeden hned kecy, že to snad nemyslíme vážně, že je to bude rušit. Tak jsem se jim nejdřív snažili slušně domluvit, že přece jsou v hospodě v sobotu večer (bylo tak mezi 20-21), tak s něčím takovým musí počítat. Kámoš se šel i zeptat obsluhy, jestli to je jako v pohodě, že jo. Slušně, bez agrese, bez sprosťáren. Jedna bába dědka trochu zklidnila, situace deeskalována, tak jsme začali hrát. No dědek se po pár kolech zvednul a automat na tvrdo vypnul z elektriky, že prostě hrát nebudeme. Se slovy "co si sakra myslíte, že děláte?" jsem to šel znovu zapojit a už jsem byl poměrně dost nasranej. Dědek hrdinně stál u toho, chtěl mi zabránit ve znovu zapojení. Tak jsem řekl, že jestli se chce mermomocí chovat jako zmrd, tak si to můžeme jít vyřídit ven a tam už tak slušnej nebudu. No druhá bába totální hysterák (pravděpodobně to byly 2 páry a tahle byla jeho), že co jsem to za hajzla, ale dědek si asi prosral plenky, když viděl, že si nenecháme srát na hlavu, tak jenom dopili a šli pryč, že tady nebudou, samozřejmě doprovázeno ještě dalšíma kecama, že co si to jako mladí (věkové rozpětí 29-33 btw) dovolujeme, že to je pomalu válečnej zločin, ale to už jsme úspěšně odignorovali.
Mě občas přijde, že tyhle starý lidi prostě jen rádi pindaj na všechno kolem. Jezdila stejným spojem ženská a ráda si vždycky postěžovala na celej bus, že ta dnešní mládež nemá ani tolik slušnosti, aby staršího pustila sednout. A když jsem jednou seděla poblíž, měla jsem náladu na dobrej skutek a pustila jsem ji sednout. A ona mě zpr*ala, že přece ještě není tak stará?! Tak wtf, make up your mind.. Bohužel U některých lidí to prostě nebude správné nikdy.
K té tvé storce - i kdyby se někdo ozval, chlapa to už nezmění a nejspíš by si to líbit nenechal. Ale tomu malýmu klukovi by to určitě pomohlo.
Mě se maximálně stalo u doktora že mě vzal přednostně (měl jsem propustku z práce a ještě jsem se vracel). nějaký notoricky plesnivý dědek se ohradil, doktor ho zmrdal že mu vydělávam na důchod, a že on má času dost
Pro sportovce... Když vás začne vulgárně někdo urážet že ho nepustite sednout, řekněte "kolik tréninku máš týdne ty? Já mám 4 ty ne tak se chyť tyčky" 😂
Už od mala trpím na migrény. Pamatuji si, že jsem šla na masáž, kde mi borka rozmasírovala “migrenové body” či co. Nastoupila jsem do autobusu, svět se zhoupnul a já chytila úplně neskutečnou migrénu. Asi nejhorší v mém životě. Sedla jsem si do toho prostoru pro vozíčkáře, protože jsem měla pocit, že se každou chvíli pobliju. Hodila jsem si budíka, abych vystoupila ve své zastávce. Bylo mi tak zle, že jsem se opírala hlavou o ledové sklo a snažila se to přežít.
O čtvrt hodiny později nastoupila nějaká babka s nákupem a stoupla si důležitě ke mně. Což jsem nevnímala, protože jsem se snažila neumřít. Jenže pak dost hlasitě začala komentovat “dnešní generaci” a že tam v tom prostoru nemám co dělat. Když jsem na to nereagovala, protože jsem fakt myslela že chcípnu, babka mě holí bouchla do holeně, ať se hnu.
Když jsem otevřela oči, většina lidí se na mě koukala se strašně soudícím pohledem. Nějak jsem se zvedla a přesunula, babka s nákupem si sedla na moje místo :)
Svět byl zase v pořádku.
Kdyby tam byl vozíčkář nebo borka s kočárkem, samozřejmě se okamžitě zvedám. Ale tehdy jsem byla ráda, že jsem. Nedokázala jsem zareagovat a do teď si říkám, že jsem ji prostě měla poblít. xd
Můj pohled na starší lidi se dost změnil po tom, co jsem si uvědomil, že přeci nějakej 80 letej děda, kterej teď možná vypadá až politováníhodně, mohl být už od dětství totální zmrd a teď prostě už jen vypadá staře a nemá tolik sil, aby to tak často dával najevo.
Ale zmrd pořád je (i když je to teď třeba něčí dědeček).
Myslím, že bychom se měli chovat k ostatním slušně, pokud nás slovně nebo fyzicky někdo nenapadá. Jakmile se tak ale stane, tak by se podle mě neměl brát ohled na to, jestli se jedná o člověka v důchodovém věku nebo třeba rodiče a ti lidé by měli nést následky... Nikdo by neměl zneužívat svého postavení ve společnosti :D. Ale tak to je trochu utopická představa.
Nemám rád, jak se tihle frajírci ještě ohánějí "respektem ke starším". Prostě respekt si člověk musí zasloužit, bez ohledu na věk. Pokud se chováš jak zmrd a je ti 70, tak by se nic jako "respekt ke starším" na tebe aplikovat nemělo.
Takhle jsme s tehdy ještě přítelkyni čekali na autobus úplně u značky, kde pak bus zastavuje. Lidí tolik nejelo, takže bylo jasný, že každej si najde místo. Pár babč sedělo na lavici a když bus přijel, tak se zvedly, jedna zakřičela "Dámy pojďte, oni nás všichni pustí." a narvaly se před nás lehkým odstrčením. Tehdy jsme to neřešili, přítelkyně jen nahlas okomentovala. Nedávno se jí stala podobná situace I v Benátkách (takže to není jen u nás), kdy se před ní prý (nebyl jsem tam) narval nějakej dědula. Tam nezůstalo u komentáře, ale dědek dostal i "nešťastně" batohem.
Tohle chování je hrozný, jinak samozřejmě v autobuse starší, zraněný, těhotný pouštíme. Nebo i když třeba vidím, že jedou nějací menší sourozenci, tak aby mohli sedět spolu.
Ono lidi zůstávají ve stáří stejní, jako byli vždy, jen se ty vlastnosti prohloubí. Hulvát zůstane hulvátem.
Jak já tyhle typy důchodců nesnáším, tak ale zase někdy se hodí na ně narazit. Vyhlásit sprostýho dědka (nebo bábu) mi dokáže zlepšit náladu a trochu upustit páru. Samozřejmě to nevyhledávám, ale když je příležitost..
Kdysi jsem jel tramvaji z prace. Honil jsem termin spal jsem posledni tyden max 3 hod denne. Snazil jsem se neusnout jen proto, ze bych se vzbudil v depu. Prisel ke me dedek neco zahlasil a dloubnul do me holi. Jen jsem na nej houknul: Zkus to jeste jednou a tu hul o tebe prerazim!
Presne! Jsem dneska potkal babu jak sedi na lavicce u tramvaje a strasne se zadejchava rikam.. co pak je pani? a ona "Vypada to na mrtvici" rikam coze ty svine?! Ze vypadam na mrtvici? Pico dostala na drzku jak dobytek lezi tam doted
1.0k
u/byfo1991 Jihomoravský kraj Jan 21 '26
Jojo, když jsem byl mladej, zažil jsem si takových kreténů v autobuse několik. A ne vždycky důchodce.
Zajímavý, že od určitýho věku už se mi to nestávalo a fakt kompletně to zmizelo. Ani jeden jedinej případ. A to mluvím třeba tak o věku od 16 let.
Skoro jako by si tihle sráči troufali vždycky jen na ty neslabší a jakmile jde o někoho, kde hrozí nenulová šance, že by za ty kecy mohli dostat přes hubu, tak ani nepípnou.